Polytechnické vzdělávání - Vzdělávání pedagogů středních škol - postřehy

Polytechnické vzdělávání – Vzdělávání pedagogů středních škol postřehy

Průmysl 4.0 , nebo 4. průmyslová revoluce, je označení pro současný trend digitalizace a automatizace výroby a souvisejících procesů jako energetiky a logistiky. Jedná se o významné digitální propojení průmyslu, které vychází z dokumentu představeného v Hannoveru. Podle tohoto dokumentu a navazujících myšlenek vzniknou „chytré výrobní firmy„, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy zejména ve výrobě, skladování, kooperaci. V současné době se již chystá další stupeň.

A co Česká republika?! Nepřichází se zpožděním?

Žijeme v rychlé době – co platilo včera, dnes je jinak. Vývoj vědy a techniky jde po exponenciále vzhůru, zažíváme obrovský nárůst informací a technologií. Podnikatelská sféra ve značném množství případů má vysokou úroveň technologie, snaží se držet na špici a kontrolovat stav.

Říkáme, že podnikatelé drží krok s vývojem vědy a techniky! Jinak by nebyli konkurenceschopní. Avšak na odborné školství, které je dodavatelem odborníků pro českého podnikatele, pro průmysl, tato informace dosahuje jen okrajově. Některé složky řízení požadavek programu „Průmysl 4.0“ ve školství nezaznamenaly. Ano, školský zákon 561/2004 Sb. veškerý rozvoj odbornosti umožňuje, ale praxe je, bohužel, jiná.

Bylo by vhodné, pokud by střední školy dostávaly nebyrokratické informace o vývoji vědy a techniky doma i ve světě, směřující do výuky. Kantoři si je zajišťují sami, po své linii prostřednictvím špičkových podnikatelů, studiem, zahraničními pobyty, soutěžemi studentů… Ale ne všichni mají tuto možnost. Uvažme, zda by nebylo vhodné navázat spolupráci MŠMT s Úřadem průmyslového vlastnictví, který má nejaktuálnější informace o světovém stavu techniky a směřovat je tématicky do výuky. Učit a věnovat se těm nejlepším, nejschopnějším, prostě špičkám a vzdělávat je. Jsou totiž nositelé budoucího rozvoje techniky.

Co nejvíc tíží?

Pedagogy (a pracovité děti) velmi brzdí žák, který se nechce učit a navíc ruší. Tento element bývá často důvodem pro odchod nejlepších žáků na víceletá gymnázia již po 5. třídě ZŠ. Pak se z dvojkařů a trojkařů rázem stávají jedničkáři, bez studijního úsilí..

Další problém je, že výstupy z 9. tříd jsou na stále nižší a nižší úrovni.

Po pololetí žák ví, že má zajištěné místo na SŠ a přestává pracovat. Takoví žáci často nemají odpovídající znalosti, do konce ani základní hygienické návyky, což je také chyba nejen základní školy, ale zejména rodiny (rodičů). Ovšem je tady řada okolností, proč to někdy nejde. Např. organizační směrnice, která dává patnáctiletým možnost se zcela demokraticky nevzdělávat a nepřipravovat se na plnohodnotný život. Nyní jsem po ukončení ZŠ na SŠ a učte mne, já se učit nebudu! V lepším případě budu chodit do školy. Pak pedagog na SŠ učí to, co jiní zanedbali, dále učí odbornost a nezbytný jazyk. Učitel má tedy velmi těžkou a složitou roli! Toto je to je jen jeden z řady případů. A nyní „Průmysl 4.0, kdy požadavky na odbornost jsou stále vyšší a proti tomu ve značném procentu nechuť pracovat a stále se něco nového učit…pedagog i žák.

Nejčastější dotaz pedagogů je: jaká je prognóza?

Porovnáváme vývoj techniky v jednotlivých technických oborech a současné požadavky trhu práce. Budoucnost má multifunkční pracovník, ochotný se učit nové věci v řadě souvisejících oborů, ve znalostní firmě, znalostní společnosti, znalostním státě… Pokud jsme zaspali, zůstáváme u informací, na místo znalostí a dovedností (prof. Milan Zelený)
Možným řešením je:

  • věnovat se co nejintenzivněji nejlepším studentům, připravit jim individuální programy, seznamovat je se stavem techniky u místních podnikatelů, se světovým stavem techniky a možným vývojem. (Má na to učitel odborného předmětu čas, když někteří studenti pracovat nechtějí?! )
  • výuka k podnikání odborníkem z praxe, který něco dokázal
  • omezit konkurenci mezi školami
  • vytvořit možnost řízení soukromých škol s ohledem na požadavky trhu práce, nikoli populistické přístupy dle požadavků platících rodičů směřující studenty po absolvování takové školy rovnou na Úřad práce

Školství je živý a kontinuální proces, do kterého nelze beztrestně zasahovat! Nedají se řešit pouze mzdy, ale zejména kvalita vzdělávacího procesu.
Autor článku: Ing. Jaroslav Havelka

Hodnocení z posledního školení našeho lektora Ing. Havelky

Ještě bych se ráda zmínila o vzdělávání, které proběhlo na konci prázdnin u nás ve škole pod vedením Ing. Havelky. Jsem velmi ráda, že pan inženýr odjížděl z naší školy spokojen (dle jeho slov). Stejně jako on, byli spokojeni o moji kolegové, kteří se vzdělávání účastnili. Měli možnost společně diskutovat a vyměňovat si poznatky a tato celodenní aktivita pro ně nebyla nezajímavá. Školení považovali za prospěšné díky kvalifikovanému projevu pana inženýra. Jménem nás všech mu prosím ještě jednou poděkujte.

Střední odborná škola Znojmo, Dvořákova

Pokud byste měli také zájem o kurz DVPP polytechnické vzdělávání, stačí se jen přihlásit. Aktuální termíny najdete na našem webu.

Aktuálně není vypsaný žádný termín, v případě zájmu můžete kurz poptat na emailu info@poc-sluzba.cz.
Šablony DVPP pro SŠ a VOŠ
Polytechnické vzdělávání, Šablony pro SŠ, Šablony pro VOŠ, , VOŠ

Archivy

Studium MBA v Olomouci pro vedoucí pedagogické pracovníky
DVPP – 3 důvody pro výchovu k podnikavosti

Další podobné články